Být závislým je chorobný stav, lidé jsou dnes závislí dokonce na svých vlastních fotkách

Ti prvně zmiňovaní jsou staří lidé, kterým se už hůře učí s novými technologiemi a mobil mají hlavně proto, aby si mohli kdykoli a kdekoli zavolat pomoc. Ti nepotřebují být neustále on-line.
Horší je to s těmi, co za každých okolností jsou na příjmu a bombardují sociální sítě a někdy i chaty svých kamarádů svými aktuálními fotkami, aby všichni viděli, jak jim to sluší, kde zrovna jsou a co dělají.
Takovým nevysvětlíte, že nepotřebujete vědět, jak vypadají záchody v obchoďáku, ani vás nezajímá popisek, že se právě vyčůrali v úžasně čistém prostředí a že byli rádi, že to stihli včas.
obrazovka smartphone.jpg
Ještě horší je situace, kdy lidéjdou na párty a od chvíle, kdy vešli, vám chodí jedna fotka za druhou, abyste se dozvěděli, co zrovna papají a bumbají. Bez správného výrazu by to nebylo ono, protože jim to se skleničkou, či talířem jednohubek sluší.
nápoj v kelímku.jpg
Ano, máte pravdu, proč psát obecně, když tohle všechno se týká hlavně dívek a žen. Sice mládenci si občas s námi nezadají, ale od těch se spíše dočkáme fotek z posilovny, nebo opilého kamaráda, aby byla legrace.
Být závislýmna čemkoli, je problém.  Ale jak přesvědčíte dívky, aby se přestaly fotit za každé situace. Kdyby si je nechali pro sebe, tak dobře, ale ony to neumí. Mají nutkání fotky zveřejňovat. Pro takové zřejmě vznikl Instagram, kde na nás špulí rty, ukazují štíhlá těla, fotí nový účes, nebo barvu na vlasech a kdybyste jim sebrali mobil ve chvíli, kdy vstoupí v obchodě do kabinky a jdou si něco zkusit, tak byste na vlastní oči viděli pravý hysterický záchvat, kdy člověk závislý na vlastních fotkách, přijde o možnost ukázat všem, co si právě zkouší.
Já tuhle aplikaci také používám. Miluju fotit přírodu, ale hlavně naše zvířátka. Vždycky se najde nějaká jejich“ nevšední poloha, utočení hlavy, způsob hraní“, abych se mohla pochlubit. Asi jsem na focení také závislá, ale když neuveřejním žádnou fotku tři čtyři dni, nic se neděje. Nevadí mi to. Nepoužívám data, jsem spokojená, že venku mě nic neruší. Vyfotím, co se mi líbí a později zvážím, jestli to stojí za ukázku. Není nutné za každou cenu ukazovat, kde jsem byla a co jsem viděla, případně jedla.
Ale jo, také jsem byla svědkem starších manželů (něco přes šedesát) a ti v restauraci kde seděli, si fotili jídlo a hlasitě se bavili o tom, že ona fotku zveřejnila jako vždy na Facebooku a on na Instagramu.  Po té mu celá uchichotaná ukazovala snímek ze záchodu, kde se fotila u zrcadla a řekla, ať se podívá, na komentáře, které hned obdržela od přátel.
Je fajn, když vidíte, že i starší člověk umí ovládat smartphone, ale ten si také neuvědomuje, že jeho závislostí ostatní trpí.
Je otravné, když vám fb zahlcují fotky vnoučat vaší známé. Na jedné se oblékají, na druhé obouvají, na třetí jsou ve výtahu, na čtvrté si hrají a na dalších jsou pro „pobavení“ špinaví a unudlaní.
Všichni bychom se měli zamyslet nad tím, jestli naše vášeň, která skutečně mnohdy přešla už do závislosti, neotravuje širé okolí a negativní komentáře můžou být signálem, že máme zvolnit.